Fretka dříve a dnes – co vše je nepravda a co se změnilo?

Dlouho jsem přemýšlela, jak skloubit fretky a tento magazín. Až jsem jednoho dne našla na Facebooku úryvek z knihy Život zvířat od autorů Alfreda Brehma a Jaromíra Tomečeka z roku 1974 – na téma fretky a jak je chovat či k čemu použít a tak jsem si řekla, že k dnešnímu rozhovoru si přizvu odbornici na slovo vzatou, paní Alenu Nedbalovou, zástupkyni jediného oficiálního útulku pro fretečky v ČR www.fretkyboleslav.cz .

1388731173-308

 

Zde tedy zmíněný úryvek:

Fretka (Foetorius furo) je o něco menší a slabší než tchoř, ale jinak se mu velmi podobá. Řada přírodozpytců tvrdí, že je to vlastně potomek tchoře, jehož vzhled byl změněn pěstováním v zajetí. Není též jisté odkud se fretka do Evropy rozšířila, zda z Afriky či odjinud, neboť se po dlouhou řadu generaci chová v domácnosti jako ochočená a cvičená na hanění králíků. Její srst je obvykle bělavá nebo světle béžová, jen na břiše trošku tmavší, oči jsou jasné červené. Krmena je houskami a mlékem, ale též jemným masem právě zabitých zvířat. Je stejně krvelačná jako tchoř a pouští se do králíků nebo ptáků jako zběsilá, i když byla předtím nakrmena. Svou kořist zakousne a nepustí ji, dokud tato jeví známky života, její krev přímo hltá. Když se podaří někdy fretce utéci ze zajetí na svobodu, usadí se třeba v doupěti králíka, loví si potravu, ale poněvadž je zimomřivá a choulostivá, v zimě většinou zahyne. Samice rodí obvykle počátkem květnu pět i víc mláďat a pečuje o ně po dva měsíce. Potom bývají odstavena a každé vychováváno samostatně. Odchování fretky je třeba věnovat velkou péči, udržovat ji v čistotě a při čerstvém vzduchu, obvykle v dřevěném truhlíku. Pravidelně střídat její výživu, kromě housky s mlékem přidávat i vejce a různé ovoce. Důležité je také připravit jí přiměřené stále stejnou teplotu. V létě ji chovat v chládku a v zimě připravit dostatek tepla a měkký pelech na spaní. Zdá se, že všechny výlohy, spojené s pěstováním fretky, nejsou vyváženy užitkem, který svému majiteli poskytuje. Doba lovu na králíky s fretkou je omezena jen na několik měsíců roku, a navíc je možno jí použít jen na králíky téměř dospělé.

women_hunting_rabbits_with_a_ferret

Stává se totiž, že najde-li v doupěti mláďata, všechna ihned usmrtí a sežere. Potom se v teplém pelechu uloží ke spánku a lovce nechává venku čekat, jak dlouho se jí zlíbí. Na lov se nosívá fretka obvykle v malém truhlíku, z něho bývá vypuštěna do hlavní chodby králičí nory, která se pak uzavře. K vyústění ostatních chodeb se položí vakovité sítě. Jakmile zpozorují králíci pod zemí nepřítele, panicky opouštějí doupě a chytají se do síti. Fretce se před vpuštěním do nory nasadí malý náhubek, a také se jí piluji zuby, aby králíky nezadávila. Když se po vyhnání králíka objeví fretka u vchodu, lovec ji vyndá, poněvadž kdyby se tam vrátila podruhé, zalehla by a usnula. Někdy se dá vycvičit i tak, že přijde jako psík na určité zavolání nebo zapískání. V Anglii cvičí a používají fretky častěji než na hon králíků k hubení krys a potkanů, přičemž se tyto krvežíznivé šelmy velmi osvědčily. Rodwell popsal dokonce unikátní případ, kdy jedna fretka zadávila během hodiny na padesát potkanů.

ratting_ferretratting_ferret_2

 

 

 

 

 

Velmi ostrý boj se vyvine, setká-li se fretka náhodou s tchořem. Jeden myslivec líčil, jak poslal fretku do králičího brlohu; tam narazila na tchoře – soupeře stejně silného a mrštného. Rozeznával chvílemi vrčivé zvuky a vřeštění, při němž se fretka několikrát pokoušela dostat tchoře k otvoru a z nory ven, ale ten odporoval a stáhl vždy fretku zpátky dolů. Byli do sebe navzájem zakousnuti a nikdo se nechtěl vzdát. Nakonec však přece fretce ubylo sil a vyběhla s potrhanou hrudí z nory ke svému majiteli, myslivci. Tchoř zůstal stát u otvoru, rozhlížel se, a neodvážil se jít dál. Než se myslivci podařilo namířit a přesně vystřelit, utekl.  Je možné také fretku s tchořem spářit a jejich potomci jsou cennými zvířaty pro lovce, protože slučují v sobě nejlepší vlastnosti obou rodičů: jsou silnější a odvážnější a také méně choulostiví na zimu než fretka, nepáchnou tak jako tchoř a dají se lépe ochočit. Napadají bezhlavě každého nepřítele, s nímž se v doupěti setkají, často útočí i na svého pána a zle ho pokousají.

 

Já Vás zdravím, paní Alenko, jaké jsou Vaše první dojmy po přečtení odborné literatury minulého století?

Abych řekla pravdu, velmi mile mě tento článek překvapil, když jsem se k němu poprvé dostala a ihned jsem si knihu pořídila domů. Historie fretek a tchořů mě velmi zajímá a tak jsem toto téma dost studovala a snažila se najít co nejvíce dostupných materiálů, kde se dozvíte mnoho zajímavého. Např. jak svatba prince Charlese a princezny Diana byla v Evropě přenášena médii právě díky fretce, která prolezla kanál La Manche, protáhla provázek a za ním byl pracovníky protažen kabel… a mnoho dalšího – jiného využití fretek – jak zde zmíněný lov králíků, hlodavců – kdy se fretky používaly opravdu jako deratizátoři především na farmách v USA, kde tato činnost byla opravdu jako odborná práce, dále se používaly na lodích námořníků na lov hlodavců i jako společníci,  používaly se také na „odstranění“ blech z účesů noblesních dam v 16. a dalších stoletích, chovaly se i na kožešiny (a bohužel někde jsou ještě za tímto účelem fretky i jejich příbuzní norci chováni) a také se využívaly pro výzkum léků v laboratořích.

Co vše se do dnes změnilo? Vyveďte nás z omylu, prosím 🙂

Největší rozdíl je ve využití fretek. V současnosti se chovají ponejvíce jako společníci 🙂  a jsou to skvělí parťáci.

Další velký rozdíl v článku a současnosti je ve stravování fretek.. Nevím, zda opravdu v minulosti krmili fretku rohlíky a mlékem, ale dnes je fretka krmena jako šelma především granulemi, které jsou vyráběny přímo pro fretky. Důležité je složení těchto granulí, právě aby byly bez obilovin a obsahovaly co nejvíce masa. Lze také krmit fretku tzv. barfem – tj. přírodní stravou – syrovým masem, a to především jak drůbeží (kuře, slepice, kachna, krůta), tak i králíkem. Lze také přidat hovězí a vepřové, ale hovězí fretky většinou nechtějí a vepřové je pro ně špatně stravitelné, a tak je lepší zůstat u drůbeže a králíka. Samozřejmostí jsou i kosti a vnitřnosti, kterými fretka získává správně vyváženou stravu. Stejně jako v původním článku mají fretky rády žloutek. Co se ovoce a zeleniny týče, z tohoto má fretka ráda meloun, okurku, papriku 🙂

Používají se ještě někde fretky k lovu?

Ano, v cizině se fretky ještě používají k lovu, většinou spíše ke sportovním účelům, loví divoké králíky, zajíce. U nás v ČR se takto fretka nepoužívá, a to především z důvodů „vraždění“ své kořisti. Fretka opravdu neloví jen za účelem potravy, jako mnoho jiných zvířat, ale většinou za účelem usmrcení.

Fretky asi svůj lovecký instinkt nezapřou, je tedy vhodné dát si pozor např. na soužití jiných domácích mazlíčků s fretkami? Zvládla by vůbec dnes fretka něco ulovit ve volné přírodě?

Ano, nezapřou.. Mnoho lidí nechce věřit faktu, že i takový králík, který je velikostně i mnohonásobně větší než fretčí samice, nemá před touto šelmou šanci obstát. Stačí několik málo sekund, kdy fretka dokáže vykonat své dílo zkázy. Stejně tak končí i domácí mazlíčci, na které nedají jejich chovatelé pozor – křečci, morčata, i ptáci.

Jiná je situace s hady, kdy bohužel i v dnešní době někdo používá fretky jako pokrm pro tyto své mazlíčky. Několikrát se k nám do útulku dostaly fretky zachráněné před touto smrtí.

Další shoda s článkem je nepřežití fretky ve volné přírodě. Fretka nezná své nepřátele, je odchovaná doma, v domácím prostředí, a většinou si ani neumí ulovit potravu. Velkým problémem je i to, že fretka nejí nic, co nezná… a to je v přírodě problém.

Právě těmito stravovacími návyky dělá často starosti i svým majitelům. Pokud není odmala zvyklá na různost stravy, vytvoří si stereotypní návyky, a když např. výrobce změní maličko jak složení granulí, nebo např. tvar, fretka je schopná toto nesníst a v krajním případě i zemřít vedle plné misky. Tím se hodně liší od jiných zvířat, která se v případě nouze nažerou a sní v podstatě cokoliv. Fretka nesní to, co nezná.. I to je jeden z hlavních důvodů,  proč v přírodě nepřežije. K tomu samozřejmě musíme připočítat fakt, že si nebude umět najít bezpečné místo jako pelíšek atd.

Např. v případě tchořů a i příbuzných kun, odchycených mláďat, je velký problém je „zdivočet“ a vrátit zpět do přírody. Většina z nich, pokud si zvyknou na lidskou ruku, lidi a pravidelně podávanou stravu, kterou neloví, musí již celoživotně zůstat v lidské péči.

Povíte nám i něco o Vašem útulku?

Ráda 🙂 Náš útulek vznikl v podstatě náhodou v roce 2010… v té době jsem již několik let chovala fretky, a tak mi tyto šelmičky učarovaly,  že jsem se rozhodla pomáhat těm, které pomoc potřebují. Zamýšlela jsem mít doma dočasně jednu, dvě, pár fretek… Jak však útulek vznikl, ze zamýšlených  5ti bylo 10, pak 20, pak 30 a nakonec jich máme často i 50. K tomu jsme museli i přizpůsobit prostory, kdy z původní místnosti pro fretky je v současné době karanténa pro nemocné a nově příchozí a fretky mají prostory původní půdy našeho domu, která se za pomocí dobrovolníků – pomocníků – přeměnila na útulné prostory  pro fretky. Místnost má 30 m2, je zateplená, má topení. Což hodně lidí, když k nám jdou, překvapí, protože si myslí, že fretky chováme ve venkovních prostorech, v zahradní voliéře atd. Ne, fretky žijí s námi doma a mají tím pádem veškerý komfort, péči a lásku kterou si tolik zaslouží 🙂 .

Dostávají se k Vám právě tyto agresivní a kousavé fretky? Čím je toto kousání způsobeno? Je to geneticky, nebo si za to mohou chovatelé sami svou nedostatečnou péčí?

Za 7 let jeho fungování útulku jsme přijali více než 500 fretek. Jen za loňský rok jich bylo 95. Většina je přímo od lidí, původních majitelů, a menší procento je fretek nalezených, odchycených. Tímto postupem se lišíme od jiných útulků, které většinou přijímají pouze zvířata nalezená nebo od majitelů za určitý finanční obnos. Ptáte se proč? Fretka není zvíře, které samotné v přírodě přižije. A tímto chceme předcházet tomu, aby je majitelé v případě, že si ji nechtějí ponechat, někde vyhodili. Uvázat jako pes nejde, je maličká, a snadno se ztratí a těžko se odchytává. Pokud fretky přijmeme do útulku přímo od majitelů, víme o fretce základní informace, její věk, stravu, zdravotní stav. A to  nám do budoucna ulehčí práci a péči o fretku a časově fretky může jít dříve do nové – milující rodiny, než když se k nám dostane ve špatném zdravotním i psychickém stavu. Jsme tu pro fretky 🙂

A proč se lidi fretek zbavují?

Většina odložených fretek je právě z důvodu nepřipravenosti majitele, tím, že si nezjistil předem dostatek informací o chovu a výchově fretky. Vychovat fretčí mimčo, zvládnout fretčí pubertu, není nic jednoduchého a hodně záleží na tom, kde fretka odmala vyrůstala, jak ji vychovala její matka i chovatel. Pokud si např. pořídíte fretku od nezodpovědného chovatele, množitele, z venkovního chovu, většinou je fretě kousavé, nezvyklé na lidskou ruku. Již víte, že pro fretku není problém v několika sekundách zabít svého „protivníka“, a když své špičáky použije proti vám,  skončíte s bolestnými, hlubokými, krvavými ranami.

Jak tedy fretku vychovat? Jak ji můžeme něco naučit?

Fretku je nutné vychovávat již od malého miminka. Správný chovatel učí fretě na lidskou ruku již od 4 týdnů věku, kdy fretka začíná sama jíst mleté maso. Je to i pro něho bolestivé, jelikož i malé mléčné zuby jsou dost ostré, a fretě se musí naučit sílu stisku, rozeznat, co je maso a co je vaše ruka 🙂

Pokud zvládnete tuto první fázi, další problematika chovu a kousání fretky nastává v období její puberty, kolem půl roku věku a trvá do dosažení dospělosti. Tzn. že první rok chovu a výchovy fretky je opravdu náročný a musíte se svému fretčímu mazlíčkovi opravdu hodně věnovat, abyste po dalších 7-8 let měli doma toho správného mazlíčka, se kterým je možno i spát v posteli.

K tomu je ještě důležité dodat, že fretka nechápe systém odměn a trestů jako např. pes a o to je její výchova složitější. Jde to pouze cestou lásky a trpělivosti.

Stejně tak doma nenaučíte fretku, co nesmí dělat. To, co nechcete, aby dělala, musíte zamezit tomu, aby to mohla dělat. Takže např. aby nemohla vyskočit na stůl a vylít vám čaj či kávu do notebooku, musíte dát židli od stolu tak, aby přes ni nemohla na stůl vyskočit. K tomu je nutné zařídit tzv. „antifretčí“ byt.. což znamená zařídit byt tak, aby po něm volně se pohybující fretka si nemohla ublížit,  zalézt někam, odkud nemůže ven. Zároveň dávat pozor na okna, ze kterých fretka může vyskočit, a to i z vysokého podlaží.

Zároveň vás fretka naučí uklízet. Vše, co si neuložíte, a ona uzná za vhodné, že se jí to líbí a hodí,  ať to je nákup, prádlo, vše odtáhne na místa, kam se špatně dostanete… pod a za skříň, postel. A tak když už nemáte žádnou ponožku, najdete ji např. v úložném prostoru pod gaučem,  kam si udělala průchod, společně s celou okurkou, chlebem a vším, k čemu se fretka dostala vaší nepozorností.

O fretce by se dalo povídat a psát ještě hodně dlouho. Je to nádherné zvířátko, které vy si musíte získat, ono vás musí milovat, a uznávat, aby mohlo být vaším správným společníkem.

Jak lidé mohou pomáhat?

Bohužel se nám za celých 7 let nepodařilo získat podporu našeho státu, úřadů. Jsme tedy zcela závislí na darech veřejnosti, lidí, co mají fretky rádi a podporují nás v naší činnosti.

Pomoci nám pomáhat můžete zasláním  jakékoliv finanční částky na transparentní  účet útulku, číslo 2300101259/2010. I materiální podpora je důležitá – granule, kočkolit, sušeného maso, čistících prostředky atd.

Setkat se s námi můžete na různých akcích,  které buď sami pořádáme anebo jsme pozváni jako hosté na akce jiných útulků, voříškiád. Veškeré informace pravidelně zveřejňujeme na našich webových stránkách, tak i na facebooku.

Za jakoukoliv pomoc budeme moc vděční.

Děkujeme za rozhovor i za osvětu v oblasti fretčího života. Přejeme vašim fretečkám, aby nalezly ty správné milující rodiny. 

 

620x100

0 comments

Napsat komentář